Divadlo:
Bezruči, loutky
i přenosy ze světa

Otevřením kulturního domu na jaře 1961, se počala psát nová významná kapitola v historii ostravské divadelní scény. Dům kultury tehdy disponoval velkým divadelním sálem s kapacitou 580 míst, zázemím pro herce a kompletní divadelní technologií jako je točna, propadlo, forbína, pod níž se skrývá orchestřiště, a dostatečné množství tahů. Vedle toho pak v domě kultury fungoval i malý loutkový sál, později přejmenovaným podle počtu sedadel na Divadélko pro 120.

Dům kultury se stal od samého počátku místem mnoha pozoruhodných divadelních událostí profesionálních a amatérských divadelních souborů. Četnost, míra a pestrost tehdejšího divadelního života na Ostravsku, jehož významná část se přelila do nových divadelních prostor v domě kultury, je až překvapivá. Účinkovaly zde velké scény i divadla malých jevištních forem a to jak domácích, tak hostujících souborů z celého tehdejšího Československa.

Amatérské a profesionální divadelní soubory malých jevištních forem

Do malého divadelního sálu se přestěhovala úspěšná Loutková scéna VŽKG, která v něm působila do listopadu 1989. Svoje zázemí v něm našlo také kabaretní Studio A – Z, Tempo – nejstarší amatérský divadelní a estrádní soubor s vlastní kapelou, Divadélko Lesní noviny, Divadlo poezie DEPO, kabaretní soubor MaDiFo, Ostravská pantomima a Divadélko pod okapem.

Již v roce svého otevření pořádal dům kultury II. Estrádní festival profesionálních divadel Severomoravského kraje, jehož se účastnily i amatérské soubory malých forem s pantomimou a kabarety. V domě kultury se konaly také smíšené letní přehlídky Triumfy léta. 

V září 1969 začal v loutkovém sále působit experimentální soubor ACT – Studio, který o rok později zorganizoval 1. ročník Festivalu experimentálního divadla Generace. Krátce zde působil i v netradičních prostorech pod domem kultury takzvaný Suterén – Club. Toto bohaté tvůrčí období bylo násilně ukončeno léty normalizace.

V letech 1985-1992 v domě kultury působil divadelní soubor Impuls. Byl založen v roce 1945 jako zábavní kroužek ROH Vítkovických železáren a míval až 150 členů. Soubor sbíral četná ocenění na divadelních přehlídkách amatérských divadel.

Zleva: loutkový sál DK, foto z představení souboru Lesní noviny, foto z představení souboru Divadélko Tempo

Divadlo Petra Bezruče

Záhy po otevření kulturního domu v roce 1961 zde začala v nájmu působit tehdy druhá ostravská profesionální scéna: Divadlo Petra Bezruče. Ředitelem divadla byl tehdy Luděk Eliáš a jádro souboru tvořil absolventský ročník DAMU  – Petr Čepek, Nina Divíšková, Jiří Hrzán, František Husák, Jiří Kodet, Jan Kačer, Jiřina Třebická a další.

Na konci sezony 64-65 většina těchto herců odešla do právě vznikajícího Činoherního klubu v Praze, ovšem během desetiletí se DPB vypracovalo na moderní divadlo respektované v celostátním kontextu, a přitahovalo další talenty a osobnosti českého divadla. Jmenujme Ladislava Mrkvičku, Jana Filipa, Jiřího Čapku, Janu Janěkovou, Tomáše Töpfera, Zdeňka Žáka, Vladimíra Čecha, Johanu Tesařovou nebo Janu Postlerovou.

Na konci sezony 90-91 se Bezruči odstěhovali do blízké budovy Blaník, která jim do té doby sloužila jako zkušebna a sklad, a dům kultury se tak poprvé od svého otevření ocitl bez vlastního stálého souboru. Od té doby funguje jeho divadelní sál jako stagiona hostujících divadel.

Z představení DPB, zleva: Dobrodružství Toma Sawyera 20.12.1965, Zápas s andělem 21.2.1965, Jana z parku 16.6.1964

Hostující soubory

Mezi výjimečné divadelní události se zařadilo zdejší několikatýdenní účinkování mimořádně úspěšné Laterny magiky v letech 1962 a 1965. Pravidelně zde jezdilo Divadlo Na zábradlí s představením mima Ladislava Fialky anebo významný baletní choreograf Pavel Šmok. Cestu si sem našlo i Městské divadlo ze Stockholmu, Národní divadlo Praha nebo divadla ze Slovenska, včetně Nové scény z Bratislavy.

V 80. letech zde hostovaly mnohé progresivní scény: pražské Divadlo na okraji, Činoherní klub, Divadlo Drak z Hradce Králové, Hanácké divadlo Prostějov, Divadlo na provázku Brno, Divadlo Járy Cimrmana, Semafor a jiné.

Nevšední divadelní poetiku prezentovala Staročeská divadelní pouť v plenéru domu kultury, kterou v Ostravě uspořádalo pražské divadelní sdružení Vikýř ve spolupráci s programovým oddělením DK v letech 1984 a 1986. Akce trvala víc jak týden a přístupná byla každý den odpoledne a večer za lidové vstupné 5 korun pro děti a 10 korun pro dospělé. Diváci mohli na divadelní pouti potkat i takové osobnosti jako je Eva Holubová nebo bratři Formani.

V 90. letech stagiona rozvíjela ty nejlepší tendence z doby před listopadem 1989, hostovaly zde např. Činoherní klub Praha, Divadlo Husa na provázku, Divadlo Sklep, Divadlo Vpřed, Semafor, Divadlo Járy Cimrmana, Pražský komorní balet Pavla Šmoka, Radošinské naivné divadlo, Divadlo Astorka, Študio L + S nebo Studio Ypsilon.

Fotografie z návštěvy Národního divadla v DK

Národní divadlo moravskoslezské

Své útočiště našla v domě kultury od ledna 1977 do dubna 1986 také činohra a opereta Státního divadla (později Národní divadlo moravskoslezské). Důvodem byla rekonstrukce Divadla J. Myrona po požáru. Podruhé našlo NDM azyl v domě kultury od září 1999 do prosince 2000, tentokrát kvůli rekonstrukci a přístavbě Divadla A. Dvořáka.

Současnost

Divadlo v Domě kultury města Ostravy se v posledních 20 letech profiluje jako stagiona bez vyhraněné dramaturgie. Svůj program dělí na představení uváděná v rámci předplatného, které doplňují představení tzv. na volnou kasu.

Ročně se v divadelním sále odehraje přibližně padesát představení. Většinou se jedná o pražské soubory, například Městská divadla pražská, Divadlo Ungelt, Divadlo Pod Palmovkou, Divadlo Bez zábradlí, Divadlo Kalich, Studio DVA, Dejvické divadlo nebo Činoherní klub. Nabídku doplňují i mimopražské soubory z Pardubic, Hradce Králové, Zlína, Uherského Hradiště či Brna. Své místo v dramaturgii tradičně zaujímají i slovenská divadla, např. Radošinské naivné divadlo. Stále častěji zde hostují taneční a pohybová divadla nebo nový cirkus, např. Cirk La Putyka, Losers Cirque Company, Lenka Vagnerová company a další.

Kromě běžných představení nabízí program DK i záznamy a živé přenosy z významných evropských divadelních scén v Londýně, Paříži a Moskvě. K těm se ostravský dům kultury v roce 2008 přidal jako jeden z prvních v republice. Nad rámec vlastního programu se dům kultury pravidelně stává místem konání divadelních festivalů jako je Dream Factory Ostrava nebo Move Fest Ostrava.

Text čerpá z knihy Bílá loď uprostřed Ostravy – k dostání na pokladně DKMO.