Zpět

Ladislav Fuks, Miloš Horanský Pan Theodor Mundstock

Studio hrdinů, Praha

  • Úterý 21. září 2021 | 19:00
  • Divadelní sál DKMO
  • 90 minut bez přestávky
  • 170 - 420 Kč

Pan Theodor Mundstock

Inscenace je součástí nerealizovaného abonmá 2020/2021, které kompletně překládáme do sezóny 2021/2022. Abonentky zakoupené pro sezonu 2020/2021 zůstávají v platnosti, stejně jako vstupenky zakoupené v doprodeji.

Původně představení mělo proběhnout 15. 2. 2021.

Miloš Horanský, coby autor dramatizace a režisér v jedné osobě, vytvořil pro Studio Hrdinů vlastní vizi, jevištní báseň, která s předlohou souzní pouze v detailech. S výjimkou ústředního tématu holocaustu nastoluje zcela svébytné otázky. Jako základní princip tedy neužívá Fuksovu metodu zamlžených přechodů mezi realitou a představami napolo schizofrenního Mundstocka, nýbrž po vzoru poezie vedle sebe skládá nejrůznější výjevy jako pásmo volných asociací a symbolů.

Mundstock v pojetí Vojtěcha Dyka není zlomený člověk, je vřelý, pevný a citlivý – avšak poznamený dobou holocaustu. Jeho záměr připravit se důkladným tréninkem na příkoří, která na něj v koncentráku mohou číhat, se jeví napůl jako absurdní a vyšinutý, napůl obdivuhodný. Jenže nevypočitatelný osud nakonec stejně zasáhne jinak…

Herecké výkony všech protagonistů, hudba a nádherné židovské písně Ivana Achera vytváří procítěný zážitek.

O literární předloze a geniu loci

Dramaturgický záměr převést do divadelní formy jednu z klíčových próz české literatury šedesátých let má na této scéně specifické opodstatnění. Právě v pražských Holešovicích před Veletržním palácem, v jehož prostorách Studio Hrdinů sídlí, se nacházelo v době druhé světové války shromaždiště Židů čekajících na transporty do koncentračních táborů.

Sem je také situován tragický závěr životní pouti titulního románového, a nyní tedy i divadelního hrdiny. Inscenace s předlohou nakládá velmi volně, jejímu duchu i atmosféře se vzdaluje a předkládá divákům odlišná témata.

Fuksův literární debut měl v roce 1963 příchuť mimořádné události. Autorovo uchopení traumatu holocaustu překvapilo jak nekompromisně subjektivním pohledem na válečné utrpení, tak kompozičním a jazykovým novátorstvím. Fuks vpadl do obrozující se kultury šťastných šedesátých let s veškerou silou zralé umělecké osobnosti. Jeho knižní prvotina zaujala suverénním balancováním na pokraji tragédie, hororové přízračnosti a černého humoru, stejně jako upřímným soucitem, s nímž je příběh osamělého židovského úředníčka, čekajícího na transport, čtenáři předkládán.